Star Wars: První úder [1.] Skyluke blog

Navigace:Skyluke blog ⇒ Mé výtvory ⇒ Star Wars: První úder [1.]

Star Wars: První úder [1.]

Už se stává téměř pravidlem, že své články píšu zázasdně v noci a dnes tomu nebude jinak. Právě se mi dostahovalo mé Ubuntu Linux abych ho měl po ruce na pátek. Zítra odpoledne…

userbar gimp tutorial, star wars hra na windows mobile, program pro vytvoreni tetování, omnia i900 hry download, deja vu vyznam slova, návod na gimp2, jak vytvořit tahák, gimp 2 návod animace, kreslená animace, návod na jak uložit gif animaci,

Už se stává téměř pravidlem, že své články píšu zázasdně v noci a dnes tomu nebude jinak. Právě se mi dostahovalo mé Ubuntu Linux abych ho měl po ruce na pátek. Zítra odpoledne se ho musím pokusit vypálit jako iso obraz. V pátek mi má dojít můj nový počítač, který jsem objednával už před 2 dny a s největší pravděpodobností na něm budu schtít mít Linux. Ale vraťmě se k tomu, proč dnes píšu. Dnes jsem si vzpoměl na svou rozepsanou povídku. Je to takový pokus o literární dílo jako fanoušek science fiction. Nic víc, nic míň. Povídku už mám rozepsanou už téměř půl roku a až dneska jsem se odhodlal doplnit jí o pár dalších řádků. Mám už sepsané bezmála 2 papíry velikosti A4. Nejdená se o žádnou „profi“ povídku, nýbrž o tzv. „fan“ povídku 16 letého nadšence Hvězdných válek neboli Star Wars.

Tato povídka je zasazená do období tzv Bounty Hunters Wars. v překladu Válka námezních lovců. Děj vypovídá o mladém začínajícím nájemném lovci odměn a o jeho prvním úlovku. Na první pohled se zdá, že to bude snadný úlovek za docela slušnou částku, 5 000 creditů vypsanou Huttskou organizací, ale zdání klame, obzvášť v tomto světě…

Star Wars: První úder [ kapitola 1.]

Nic nesmí být podezřelé, vše do sebe musí zapadnmout a vše musí být naplánováno do posledního detailu aby se nic nezvrtlo. Vykk tohle všechno moc dobře věděl a byl na to náležitě připraven a téměř nepřetžitě zíral na HOLOnet a pokoušel se přijít na to, kam má Carib namířeno, zatímco autopilot měl plné ruce práce udržet Caribovu loď na senzorech. Když už měli za sebou téměř 5 parseců, Vykkovi už začala docházet trpělivost, ale o co hůř i palivo. Palubní počítač mu tedy vypočítal, že palivo vydrží zhruba 2 hodiny a nejbližší ETA kde se dá bezpečně přistát je daleko 2 hodiny a pár minut. Nezbývá tedy nic jiného, než doufat, že Carib míří právě tam, na planetu Bothawui. První věc co Vykka napadla byla snížit spotřebu paliva na minimum, to ovšem znamenalo i radikální snížení výkonu motoru a hlavně rychlosti, takže se dalo předpovídat že Cariba v nejbližší době stratí ze senzorů. Vykk v tu chvíli proklínal všechny svaté a zatracoval svou loď do pekel „Křáp zasranej!“ vstekal se náležitě Vykk svírajíc svůj příruční bláster v pouzdře u pasu se zaťatými zuby.

Když se Vykk chystal vstoupit do atmosféry Bothawui, všiml si neobvyklých vdušných proudů a rychle se mísících směrech světlé bouře nad planetou. Čím blíž byl k planetě, tím větší síla větru byla. Každým okamžikem se Vykkova loď třásla víc a víc. Kdyby ho netížil čas a prázdná nádrž, zřejmě by to otočil a vrátil se do klidného vesmíru, jenže neměl na vybranou. Navíc očekával, že mu každým okamžikem motor vypoví službu a vítr ho odnese a roztříští o skály, nebo ještě hůř, vyplivne ho do galxie na jistou smrt bez ovladatelné lodi. Aproto raději přidal na výkonu lodi…

A jsem v prdeli!, pomyslil si Vykk, když se potil v kokpitu jeho stíhačky a snažil se ukočírovat směr letu a bezúhoně někde přistát. Když už síla větru konenčě po několika zatracených minutách začínala ustávat, červená kontrolka na palubní desce začla zběsile blikat a Vykk pocítil na řízení pokles výkonu a rychlosti. „Tak teď jsem ale opravdu v prdeli!“ dodal Vykk znepokojeně, tentokrát však nahlas. Po několika marných sekundách motor vypl úplně a aerodinamická bojová stíhačka se musela spolehnout na plachtění, po té co vyletěla z neklidné oblasti.

Jediným Vykkovým štěstím byly rozlehlé pláně, beze stromů a jakýkoliv překážek, takže se zde dá bezproblému nouzově přistát. Vykk tedy zapl autopilta, aby přistál bezpečně za něj.

Když už byl Vykk bezpečně na zemi, odepnul si bezpečnostní pás a zhluboka si oddychnul a přesvědčil se, že je ještě na živu. Nemohl totiž uvěřit že to doopravdy zvládl. Byla však třeba se co nejdřív vschopit a myslet na účel této poutě. Proto vykk otevřel kabinu a vylezl pomlau ven. Upravil si svůj bláster u pasu a připnul dva iontové granáty pod svou bitevní vestu a koženou pilotní bundu. Do levé kapsy bundy přibalil dva datapady a comlink pro všechny případy. Vykk se totiž řídil pravidlem: Je lepší ho mít a nepoužít, než nemím a potřebovat, tak to je ostatně i se vším ostatním vybavením. Ještě zbívala jen jediná maličkost – nahrát do svého datapadu mapu Bothawui pomocí HOLOnetu ve své lodi a mohl se dát na cestu. Po několik hodinách blouděním okolo lodi měl toho všeho akorát tak plné zuby. Dvojnásob, když jen pomyslel na to, co všechno ho ještě čeká. Po maličké chviličce zahlédl z poza hor v dáli stoupající dým nebo kouř z místních továren. Vykk proto zadal do svého navigačního systému GPS pevné souřadnice, které ho mají zavíst na místo, kde zahlédl kouř… Aby si zkrátil čas, než dojde na cílové místo, vytáhl si Vykk z vnější kapsy bundy svůj datapad a začal si pročítat informace o Bothawui:

Bothawui je třetí a nejvýznačnější z devíti planet systému. Hlavní město planety se nazývá Drev'starn a leží v podhůří Kurual'grastského pohoří. Nacházejí se v něm obvykle základny klanů a mnoho dalších věcí, které může město nabídnout. Například kantýny, trhy a další zajímavá místa. Teprve nedávno tu byla postavena ZOO. Dalšími význačnými městy jsou Covepi'starn, Dreel'starn, která jsou na západním kontinentu a Blee'starn umístěný na ostrově. Na jižní polokouli je mnoho bohatých farem, které začínají být oblíbené díky penězům ze stále vzrůstajícího exportu. Na planetě žije mnoho zvířecích druhů včetně velkého množství hlodavců. Bothané také mají jeden z nejlepších a největších špehovacích sítí v galaxii. Bothani jsou vzrůstem malí, osrstění humanoidi. Jsou velice vážení v galaxii, protože sehráli významnou roli v povstání proti Imperátorovi. Bothani se dělí do klanů, které mezi sebou na Bothawui soupeří o moc. (info: jediland.net)

Ještě jednou si prohlédl mapu planety, datapad vypnul a schoval ho zpět do kapsy. To už byl jen pár minut od cílového místa a už viděl létat nákladní i osobní lodě nad městem mísících se v kouři z továren a manufaktur. Ve městě si Vykk připadal něják tak větší než ostatní. Bothané jsou totiž menší jak lidé, sotva dosahující výšky 1.5 metru. „Promiňte?“ oslovil Vykk náhodně kolemjdoucí lidskou slečku, (ikdyž bychom se mohli hádat jesltli náhodně.) Lidí tu na Bothawui je minimum, jak se ostatně sám Vykk mohl přesvědčovat už pěkných 10 minut co bloudí po centru města. Naopak Gammoreanů je tu s podivem požehnaně. „Neviděla jste někde tady poblíž projít nějákého Rodiana?“ zkušel Vykk štěstí. „Rodiana? Je mi líto, ale Rodian sem na Bothawui zavítá málo kdy, pamatovala bych si, kdybych nějákého zahlédla.“ Vykk si všiml svůdného pohledu, který na Vykka hodila a využil situalce. „No, nevadí, můžu vás tedy alespoň pozvat na drink?“ Promluvil Vykk sebejistě s příjemným úsměvem, načeš docela slušňě vypadající kantýna byla přímo naproti přes ulici. Když se usedli do polstrovaných sedadel u stolku pro dvě osoby s holoplakátem na zdi hned kousek nad jejich hlavami, Vykk se představil „Já jsem Vykk Mubassa“ a vzájemně si podali ruce. „Těší mě, já jsem Shen Kerass“ „Pékné jméno“ Konstatoval Vykk „Co vůbec dělá taková pěkná žena jako jste vy na této planetě?“ „Zdědila jsem tu obytnou vilu po svém otci, který zemřel krátce po válce “ Odpověděla poněkud smutně. „A s touto příležitostí jsem si tu sehnala i práci. A co vy? Co vy pohledáváte v těchto končinách?“ Vymršil na ní Vykk své oči a nevěděl co říct. Měl jí snad říct pravdu? Měl jí snad říct, že je lovec odměn? „Přiletěl jsem na Bothawui obchodovat“ Řekl Vykk spokojeně. „Proto jste se venku na ulici před kantýnou vyptával na toho Rodiana? Jo to tak?“ „Ano, přesně tak, má to být můj obchodní partner“ To už se však Vykk topil ve lžích a byla třeba rychle změnit téma… „Není to ten váš Rodian, kterého jste scháněl?“ Ukázala Shen přes Vykkovo rameno prstem za něj. Vykk se v rychlosti otočil. „Ani je. Omluvte mě Shen, už musím…rád jsem vás poznal…“ Ano se nestačil řádně jak se sluší a patří rozloučit a zmizel ve východu…

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ…

Další kapitolu už mám dopsanou, jen jí musím trochu popupravit a dodělat pár maličkostí. Jestli se povídka bude líbit, tak sem někdy dám i další části. Budu rád když mi tuto povídku zkritizujete, samozřejmě nepohrdnu ani chválou :-) Jednoduše se případně vyjádřete, co se vám líbí/nelíbí, co byste změnili a naopak přidali. Díky za pozornost ;-)