Navigace:Skyluke ⇒ Zápisník ⇒ Igrož Pšák - 1. díl

Igrož Pšák - 1. díl

Igrož Pšák - 1. díl Byl jednou jeden kluk, jmenoval se Igrož Pšák. Byl to debil a nikdo ho neměl rád, protož

Igrož Pšák - 1. díl

Byl jednou jeden kluk, jmenoval se Igrož Pšák. Byl to debil a nikdo ho neměl rád, protože mimo jiné byl i tlustý, hnusný a dementní. Byl to zkrátka dement nad všechny dementy. Vypadal blbě, měl účes na debila a na jeho tváři nikdy nechyběl dementní úsměv. Také nosil pořád stejnou košili(asi od té doby, co ji dostal) a džíny, kterým se už skoro vůbec džíny říkat nedalo. Byly to spíše dva hnusné, ucourané a špinavé kusy nohavic, které spojoval stejně hnusný kus látky. Kromě toho se mu protáčely nohy, pořád jedl čokoládu a pil dementní „SCHOOL COLU“. No prostě KUS IDIOTA!

Jednou šel Igrož na procházku a zpíval si přitom podivnou písničku, která postrádala jakékoliv melodie nebo taktu. Přemýšlel o dementním elektrošokovači, kdyžpotkal své spolužáky Emila s Josefem. Aby Igrož vůbec pozdravil, musel do něj Josef kopnout. Z Igrožova dementního hrdla se ozval jakýsi dementní pozdrav. Poté následoval výkřik(asi z toho kopnutí). No, bylo to spíše zakvílení dementa, který právě zpozoroval, že mu hoří zadek, když sednul na gril. Emil načal větu: „Ahoj, kam jdeš?“ Igrož odpověděl: „Jdu dementit...ee..roznášet letáky. Josef na to: „Ale vždyť žádné letáky nemáš.“ „No jo...“ odpověděl Igrož,„to je divný...“ Pak ale změnil tón hlasu „Kchchchch,já vás zabiju!Ale...kam jdete?“ kluci asi totiž nechtěli poslouchat jeho dementní kecy, tak odešli.

Ale najednou se Igrožovi ozvalo za zády: „Tak pojď, Igroži.“ byl to Bohouš.„Jéžišmarjá,“ pomyslel si Igrož,„Teď mě zmlátí.“ a začal dělat cosi, čemu by se jen stěží dalo říkat běh. Když takto „uběhl“ asi dvacet metrů, Bohouš ho dohnal. „Kam utíkáš, ty debile?“ spustil na něj,„Já se tě chci jenom zeptat, jak se spouští počítač.“

Když Bohoušovi vše řekl, šel dál. Najednou se však zastavil a pomyslel si: „Jé, kam já to vlastně jdu?“ a po chvíli(asi 5 min.) přemýšlení mu konečně došlo, že vlastně chtěl jít na počítačový kroužek. Ale pak si uvědomil, že to už stejně nemá cenu, že už by přišel pozdě. Tak šel dementním krokem k domovu, maje radost akorát z toho, že už ví, jak se dostat v jedné hře do 2.kola. Tak šel a co se nestalo, potkal Boženu s Mařenou. „Čau,Igroži“ řekla Božena, „kam jdeš?“ „Ale, jdu domů.“ odpověděl bezduše Igrož. „Už vím, co mám dělat v Doomovi.“ „O čem to mluví?“ zeptala se Božena Mařeny. „No o Doomovi, o tý hře...“ odpověděl Igrož jakoby do ztracena(Igrož pořád mluvil tak, že nevyslovoval tečku, takže konec věty vždy zněl jakoby do ztracena). „Co to povídá?“ chtěla říct Božena, ale přerušil ji smích Mařeny. „Igroži, radši buď zticha a my jdem.“ Řekla Božena a se smějící se Mařenou pomalu odcházela. Když Igrož dorazil domů, sednul k počítači a jen hrál a hrál...

Druhý den bylo hezky a tak vzal Igrož po škole své dementní kolo a jel na projížďku. Cestou třikrát spadl, protože jak víme, byl to dement a všechno dělal dementně. Jak tak dementně jel, dojel až k jezírku. Chtěl se jen tak opláchnout, protože to byl dement a plavat samozřejmě neuměl. Ale než si stačil uvědomit, že je oblečený a nemá plavky ani ručník, vběhl tam. Ale jak to udělal, všechny ryby vyplavaly břichem vzhůru. Myslel, že za to mohl on, ale pak si všiml, že na druhé straně plave...Otýlie. Zhrozil se, protože plavala k němu. Jistě jste poznali, že Otýlie není moc přitažlivá, spíš naopak, tedy hodně odpuzující. „Oooch,Igroži.“ zvolala, ale Igrož nevnímal a pokud se vůbec tomu, co dělal, dalo říkat běh vodou, tak běžel vodou. Ale ouha, právě mu došlo, že je oblečený. Snažil se běžet ke kolu, když zjistil, že Otýlie je mu v patách. Snažil se seč mohl, nicméně Otýlie ho dohnala. Už ho chtěla líbat, ale Igrož ji kopl. „Aauuu“ zařvala, „ty debile.“ Igrož se ozval „Co mi ještě povíš?“ „Ty debile“ „Co mi ještě povíš?“ ale Otýlie už neříkala nic a dala Igrožovi pusu. „Buoaale“ blil Igrož a zhroutil se smrady.

Po dvou týdnech v nemocnici a po plastické operaci se mohl vrátit domů. Vlastní máma ho nemohla poznat a zmlátila ho v domění, že je lupič. Až když Igrož zařval své dementní „Kchchch“, jeho máma ho konečně poznala a začala se mu omlouvat. Ale Igrož nedbal jejích omluv, šel do svého pokoje, vzal ze stolu svůj elektrošokovač a dotkl se jím své matky. Na koberci zbyla jen hromádka popela. Stejně tak provedl i s příchozím otcem. V Igrožovi se probudil ten nejnižší pud: ZABÍJET!!! Večer jel do vojenského muzea, kde za pomoci elektrošokovače ukradl uzi, několik granátů a v zahrádkářství ukradl novou ultralehkou motorovou pilu. Když se ráno probudil, elektrošokovač už byl plně nabitý. Řekl si, že každého, kdo ho bude otravovat, zabije. Tak šel. Když vešel do školy(bylo už pozdě), šatnářka na něj spustila: „Igroži,máš zpoždění. Kde jsi byl?“ „Ještě jednou...“ odvětil Igrož „...to řekneš, ty babo, tak tě zabiju.“ a než šatnářka stačila něco udělat, Igrož ji spálil na uhel.

Jeho dementní mysl se každým okamžikem naplňovala vztekem a zlobou. Když vešel do třídy, všichni už seděli a učitelka Frfňová něco vykládala. Pak přerušila svůj výklad a řekla: „Igroži, máš nějakou omluvu?“ „NE!“ odsekl Igrož. „Co si to dovoluješ, ty demente?“ řekla udiveně učitelka. „Drž hubu“ řekl Igrož, „nebo tě zabiju.“ „Máš trojku z chování, Igroži.“ tuto větu už však učitelka nedořekla, protože se z ní stala hromádka popela. Pak Igrož zavřel dveře a obrátil se ke třídě: „To samé se stane s vámi.“ řekl. „Tak,“ načal novou větu: „teď hezky všechny, co mě otravovali, pozabíjím.“ A následoval děsivý smích dementa.

Když vyvraždil tři čtvrtiny třídy, řekl: „Tak a teď vyvraždím i ty, co mě neotravovali.“ a když už povraždil všechny kromě Bohouše, Arnošta, Emila a Josefa, došla mu energie v šokovači. Všem čtyřem se ulevilo. Ale hned se jim zase přitížilo, když Igrož vytáhl druhý elektrošokovač. Arnošta, který byl nejblíž, zasáhl. To už ale ostatní prchali a burcovali jiné třídy, aby utekly. Na to ale Igrož myslel. Všechny třídy předtím zamkl. Všem třem nezbylo nic jiného, než začít zběsile prchat, protože Igrož na ně vytáhl UZI ráže 9 mm. Poté otvíral jednu třídu za druhou a házel tam granáty. Ty, kdo to přežili, střílel. Oknem utéct nemohli, protože Igrož školu obestřel silovým polem. Přesto se nějakým třídám podařilo vyrazit dveře a utéct - aspoň na chvíli - do bezpečí. Igrož už povraždil půlku školy, když k němu dorazil chumelec rozzlobených dětí. Igrož do nich začal smažit olovo agranáty. Po chodbě létaly ruce, nohy, kusy vnitřností a jiné části těl. Krev byla všude. Uprostřed tohoto masového teroru se Igrož na chvíli zastavil a poslouchal. Kromě křičení a stříkání krve zaslechl i policejní sirénu. Mezitím se však na něj hrnul zbytek školy s cílem zabít ho. Jenže ti, kdo byli blízko, to schytali motorovou pilou. Po chodbě zase vesele létaly odříznuté části těl nebohých žáků. Kdo tenhle masakr přežil, schoval se okamžitě za roh. Ale moc si nepomohl, protože Igrož tam házel granáty odrazem od stěny. Za necelých dvacet minut už Igrož neměl, koho by zabil. Tak aspoň rozmístil po škole plastickou trhavinu C-4 a dálkové ovládání schoval do kapsy. Policie se nemohla k Igrožovi skrz silové pole vůbec dostat a Igrož se jejich snažení jen smál. Igrož už dávno odpráskl všechny učitele, jen ředitele Aloise Pěničku si nechalsvázaného na konec, že ho bude za živa pitvat. Z celé školy už zbylo asi jen 10 žáků. Igrož smažil olovo doslova do všeho, co se pohlo. Za dvě minuty už zbyli jen Emil s Josefem(Bohouš to schytal granátem). Josef šel na Igrože první. Skočil na něj a začal ho mlátit hlava-nehlava, jenže Igrož ho hned spálil elektrošokovačem. Emil mezitím vypnul silové pole(ani nebylo zakódované, protože to Igrož neuměl, však to byl dement). A zrovna v tu chvíli, kdy to vypnul, Igrož ho v šíleném návalu vzteku doslova rozsračkoval na cucky. Posléze vnikla do školy jednotka rychlého nasazení. Než ale Igrože zatkla, Igrož postřílel půlku policajtů, kteří tam byli. Ale nakonec ho přece jen zatkli. Igrož chtěl školu vyhodit do povětří, ale nemohl dosáhnout do kapsy. Požádal tedy jednoho z policajtů, aby mu sáhl do levé kapsy. Policajt mu z kapsy vytáhl dálkové ovládání a prohlížel si ho. Igrož už neměl co ztratit a tak do policajta strčil. Dálkové ovládání upadlo na zem a škola, do které Igrož chodil, během pár vteřin změnila adresu. Ale nakonec Igrože zneškodnili a odvezli do POLEPŠOVNY.

---

Kometáře

Související články

• Igrož Pšák - 1. díl

preferuji film v původním zneni budoucnost posty Fotky oskaru úvaha o počítačové pirátství posterizace brush vytvoreni loga v photoshopu tvoříme gif dj na plochu tapety noci prace cocacola